Co je to A2 mléko?

Co je to A2 mléko? A jaký má vliv na naše zdraví?

Hlavní bílkovinou mléka je kasein, který tvoří kolem 30% (cca 2,5g/ porci). Vědci se domnívají, že kdysi dávno produkovaly krávy mléko obsahující výhradně beta-kasein typu A2 a genetickými mutacemi došlo postupně k tomu, že dnes výrazně převažuje beta-kasein A1, který bývá považován za hlavní alergen mléka (Dairy Foods Int., 2007). Beta-kasein je druhý nejvíce zastoupený protein v mléce po alfa-kaseinu. Molekula beta-kaseinu se skládá z 209 aminokyselin. Doposud bylo objeveno 12 různých polymorfních variant genu beta-kaseinu - A1, A2, A3, A5, B, C, D, E, F, G, H, I (Manga, 2007). Pouze čtyři z těchto variant A1, A2, A3 a B se vyskytují téměř v celé populaci chovaných plemen skotu. Nejběžnějšími variantami beta-kaseinu jsou alely A1 a A2. Hlavní rozdíl mezi variantami A1 a A2 spočívá v rozdílné konformaci bílkovin v aminokyselinovém řetězci. Na 67. místě primárního řetězce proteinu se u varianty A1 vyskytuje prolin, varianta A2 obsahuje histidin. Rozdíl je pouze v jedné bázi a jedná se tedy o bodovou mutaci. U prolinu je složení tripletu DNA CAT, kdežto u histidinu CCT (Barroso et al., 1999). Tato substituce aminokyselin je geneticky determinována a dědí se mendelisticky. Různé varianty genu beta-kaseinu mají vliv jak na zdraví člověka, tak i na technologické vlastnosti mléka a výtěžnost v sýrařství (Hanuš et al., 2008, Lodes et al., 1996). Původní alelou, jak již bylo řečeno, je alela A2. Gen beta-kasein (CSN2) je lokalizován na 6. chromozómu a má délku 8,5kb. Zajímavé je, že mléko lidské, ovčí, kozí a mléko mimoevropských plemen skotu neobsahuje beta-kasein A1 (Šlejtr, 2005).
Různá plemena skotu se výrazně liší ve frekvenci výskytu alel A1 a A2. Novozélandská tradiční plemena skotu Ayrshire a Jersey se vyznačují vyšší frekvencí beta-kaseinu A2. Humánní i komerční přitažlivost takzvané A1/A2 hypotézy spočívá v možnosti interference do veřejného zdraví. Jak mléko, tak krávy lze selektovat, a tak zvyšovat frekvenci alely A2 v populacích skotu a produkovat zdravější potraviny. Podle četných prací (Erhardt, 1989; Foissy a Winterer, 1975; Arave et al., 1967; Aleandri et al., 1990; Eenennaam a Medrano, 1991) činí frekvence výskytu A2 alely 59-66% (A1 22 až 30%) a 41 až 62% (A1 31 až 58%) u plemen Holštýn a Simentál, které tvoří základ české produkce mléka, oproti A2 47% (A1 53%) a A2 50 až 71% (A1 4 až 17%) u plemen Ayrshire a Jersey. beta-kasein A1 absentuje plemeno Guernsey. V posledních letech se do popředí zájmů šlechtitelů a chovatelů hospodářských zvířat dostává studium genetických markerů a možnosti jejich uplatnění v selekci a šlechtění. To vše se uskutečňuje s využitím molekulárně-genetických metod, jejichž předmětem zájmu je mimo jiné mapování genomu, studium polymorfismu na úrovni DNA, studium dědičně podmíněných chorob aj.

Vliv A2 mléka na naše zdraví

Přítomnost nebo absence alely A1 je spojována s poměrem nasycených a nenasycených mastných kyselin v mléce. Je známo, že vysoký příjem nenasycených mastných kyselin v potravě, je hlavním rizikovým faktorem pro vznik srdečních onemocnění u lidí, zejména v zemích, kde má populace dostatečný příjem potravy. Spojení tuku a mléčného proteinu obsahujícího variantu beta-kaseinu A1 představuje rizikový zdravotní faktor (Morris, Tate, 2004).
Byly uvedeny doklady o vztahu genetických variant beta-kaseinu k výskytu aterosklerózy a dalších civilizačních chorob (Tailford et al., 2003; Laugesen a Elliot, 2003; Beaglehole a Jackson, 2003). Novozélandský průzkum poukázal pomocí humánně - epidemiologických studií o spotřebě kaseinu a biologických experimentů (výživa myší) na negativní a pozitivní dietetický vliv variant A1 a A2 beta-kaseinu na hladiny cholesterolu v krvi a na frekvenci výskytu, případně úmrtí v důsledku: diabetes 1. typu, ischemické choroby srdeční, neurologických poruch a aterosklerózy. Celkový cholesterol krevního séra myší klesl při A2 dietě na 1,5 mmol/l z 3,5 a 5,2 mmol/l při výživách na bázi syrovátkových bílkovin a A1 varianty beta-kaseinu. Také poměr mezi sérovým LDL a HDL cholesterolem byl výhodnější při A2 konzumu. Z hlediska příznivého vlivu A2 byl zjištěn i trend k menšímu zúžení profilu aorty, které bylo u A1 způsobeno pokrytím vnitřního arteriálního povrchu lézemi naplněnými lipidy (Tailford et al., 2003). Při trávení beta-kaseinu A1 dochází k odštěpení beta-Casomorphinu 7. Jedná se o peptid složený ze sedmi aminokyselin, který se tvoří jen z variant beta-kaseinu A1, B a C. Beta-Casomorphin 7 způsobuje ukládání LDL (low density lipoproteins - ,,špatný” cholesterol) v cévách a tím zapříčiňuje vznik nebezpečných srdečních onemocnění. Oproti tomu z varianty mléčného proteinu beta-kaseinu A2 nemůže vzniknout ?-Casomorphin 7, a proto je zdraví prospěšná, snižuje riziko výskytu chorob spojovaných s vysokým příjmem LDL cholesterolu (Šrubařová, Stehlík, 2004). Beta-Casomorphin 7 je biologicky aktivní a může se projevovat jako opiát, narkotikum. Výzkumy na krysách prokázaly, že krysy injektované beta-Casomorphinem 7 vykazovaly příznaky podobné schizofrenii. Beta-Casomorphin 7 také ovlivňuje faktory spojené se srdečním onemocněním, jako například agregaci krevních destiček a LDL oxidaci. Výsledky a hypotéza o možnosti řízení humánní spotřeby beta-kaseinu A2 byly patentovány. Byla založena komerční společnost A2 Corporation, která je založena na realizaci technologie zpracování a preferenci funkčních mléčných potravin A2.

Jak je to s alergií na mléko?

Mnoho lidí trpí alergií na bílkovinu obsaženou v kravském mléce. Alergie na bílkovinu kravského mléka (ABKM) je chápána jako imunologicky podmíněná reakce na některou z bílkovin kravského mléka, která je reprodukovatelná při opakovaném kontaktu s alergenem (Frühauf, 2003). Není zcela jasné, které bílkoviny kravského mléka jsou hlavními alergeny, ale mnoho studií ukazuje, že se jedná o alfa-kasein a beta-laktoglobulin (Lara-Villoslada, Olivares et al., 2005).

Autor: Ondřej Ryba, DiS.

Použitá literatura:

1. Aleandri R, Buttazzoni LG, Schnerder JC (1990). The Effects of milk protein polymorphisms on milk components and cheeseproducing ability. J Dairy Sci. 73: 241-255.
2. Arave, C.W. (1967): Evidence for alfa and beta casein linkage in Holsteins. J. Animal Sci. 26: 883.
3. Beaglehole R., Jackson R. (2003): Balancing research for new risk factors and action for the prevention of chronic diseases. NZMJ [online], 1168, [cit. 2005-08-20]. ttp://www.nzma.org.nz/journal/116-1168/291/
4. Barroso A., Dunner S., Canón J. (1999): Use of PCR-Single-Strand Conformation
Polymorphism. J. Anim. Sci., 77: 2629-2632.
5. Dairy Foods Int., 2007, č. 10, s.
6. Eenennaam AV, Medrano JF (1991): Milk protein polymorphisms in California dairy cattle. J Dairy Sci. 74: 1730-1742.
7. Erhardt G. 1989. Evidence for a third allele at the ?-Lg locus of sheep and its occurrence in different breeds. In: Anim. Gen. 20. 197-204.
8. Foissy, Winterer (1975): Genetic variants of milk protein in Austrian Simmental
9. Frühauf P. (2003): Prevence, diagnostika a terapie alergie na bílkovinu kravského mléka [online]. [cit. 2007-03-24]. Dostupný z WWW:<http://www.pediatriepropraxi.cz/artkey/ped-200304-0007.php>.
10. Hanuš O. et al. (2008): Jakost mléka, hlavní ukazatel při zpeněžení - welfare a zdravotní stav prežvýkavcu, kvalita syrového mléka, jeho nutričně zdravotní benefity a bezpečnost mléčného potravinového řetězce
11. Lara-Villoslada F, Olivares M, Xaus J. (2005): The balance between caseins and wheyproteins in cow´s milk determines its allergenicity. J.Dairy Science, 88(5): 1654-1660.
12. Laugesen M, Elliott R (2003). ischaemic heart disease, type 1 diabetes, and cow milk A1 beta-casein. NZ Med J 116, 295-313
13. Lodes A, Buchberger J, Aumann J & Klostermeyer H 1996 The influence of genetic variants of milk proteins on the compositional and technological properties of milk. 1. Casein micelle size and the content of non-glycosylated kappa-casein. Milchwissenschaft 51 368-373
14. Manga I. (2007): Polymorfizmus ?-kazeínu u skotu - selekcie na A2 alelu. Náš chov, 4:50-51
15. Morris Ch.A., Tate M.L. (2004): Method for altering fatty acid composition of milk. A2 CORPORATION LIMITED.WO 2004/004450. PCT/NZ2003/000140. A01K 67/00.15.1.2004
16. Šlejtr J. (2005): Šlechtíme na genetický typ pro mléčný beta kasein II [online]. [cit. 2007-03-24]. Dostupný z WWW:http://old.naturalgenetics.cz/Soubory/kasein/Beta%20kasein_genotyp.pdf
17. Šrubařová P., Stehlík L. (2004): Produkce “zdravého” mléka s využitím genetických markerů u plemene Normandského skotu. In X. mezinárodná vedecká konferencia študentov a doktorandov. s. 39-40. ISBN 80-8069-352-8.
18. Tailford K. A., Berry C. L., Thomas A.C., Campbell J. H. (2003): A casein variant in cows milk is atherogenic. Atherosclerosis, 170, 13-19.